Buddymu ten den vyhřezla plotýnka 5. krčního obratle a zatlačila na míchu. To jsme se dověděli až po strašných 7 hodinách. Panička mi volala, že Buddy přestal chodit a jen leží bez pohybu. Domluvili jsme se, že sednu v práci do auta a ona Smíťu naloží do svého a sejdeme se na veterině.
Volba veteriny byla otázkou rychlého rozhodování a to mezi naší dvorní paní doktorkou Rýdlovou a větším zařízením. Díky předchozí dobré zkušenosti z návštěvy pohotovosti ve Vetcentrum Duchek, padla volba na toto zařízení a byla velmi šťastná.
Na místo jsme oba dorazili současně a mne vyděsilo, jak je na tom Buddy špatně.
Na recepci měli naši kartu, tak vše proběhlo poměrně rychle.
Bohužel to bylo to poslední, co proběhlo rychle.
Pondělí je nejhorší den pro návštěvu veteriny a to především, když nejste objednání.
Nakonec jsme se dočkali, paní doktorka udělala vyšetření, nasadila infuzi a my stále čekali. Infuze nepomohla, naštěstí je součástí Vetcentrum Duchek i zvířecí ortopedie, kam nás z běžné ordinace posléze odeslali.
Ortopedie byla opět plně obsazená objednanými pacienty a my pro změnu čekali.
Všechno jednou skončí a skončilo i čekání a naše strašná bezmoc a zoufalství, že Smíťovi nedokážeme pomoci.
Ten den měla službu paní doktorka Procházková, náš zachránce.
Jakmile jsme se dostali do ordinace, běželo vše jako na drátku. Nejdříve opakovaný test reflexů na ohnuté nohy a pak už jen maximální profesionalita. Byli jsme informováni, že se z největší pravděpodobností jedná o problém s páteří – asi vyhřezlá ploténka a to je důvod ochrnutí. Návrh řešení bylo udělat CT, protože rentgenové vyšetření na pohotovosti nic neukázalo, případná následná operace.
Já na CT vyšetření ze známosti naposledy čekal 4 týdny, Buddy měl první během 40 minut. Bohužel na CT nebylo nic vidět, tak musel do páteře dostat kontrastní látku, která ukázala na ploténku 5. krčního obratle.
V té době už měla paní doktorka dávno po pracovní době a i přesto, že na ni doma čekalo miminko, souhlasila s okamžitou operací.
My se sebrali a je-li domů, tady nás už nebylo potřeba, jak operace dopadla slíbila paní doktorka dát vědět telefonicky.
Čekání bylo velmi dlouhé, ale někdy po 21. hodině konečně přišla dobrá zpráva: operace se povedla, více se dovíme ráno od lidí z následné péče.
Nemohl jsem dospat a volal už v 6:00, bohužel zbytečně, klinika funguje až od 8:00. Asi jsem byl prvním volající ten den, bohužel zase moc brzy, doktoři si přebírali zvířata od noční služby a neměli čas. Naštěstí mi na recepci slíbili, že se ozvou sami, což splnili a opravdu po 9-té hodině zavolali.
Buddy noc přežil, snažil se i otočit a sám se vyčůral a odpoledne si jej můžeme vzít domů.
Pozdě odpoledne Kačka Smíťu přivezla domů, pohled na něj byl strašně smutný, moc se snažil, ale nožičky ho stále neposlouchaly. Bylo potřeba počkat až otoky míchy i nervových spojů splasknou.
Ve středu, když jsem přišel z práce, ležel u pracovního stolu na zádech a když mě viděl protáhl si nohy a lehounce zavrtěl ocáskem, bylo vyhráno.
Každý další den jsme zaznamenávali malé úspěchy a nakonec se dokázal sám i postavit na nohy a ujít pár kroků. Sice trošku opileckých, ale kroků.
Následující pondělí na kontrole u paní doktorky ji ohromně potěšilo, jak moc už je pohyblivý, což nečekala. Upravila nám léky a pozvala na další kontrolu za týden. Druhá kontrola už byla poslední. Vše další je už jen na Smiťovi a následné rehabilitaci. Něco doma a na to nejdůležitější máme lidi z fyzioterapie zvířat PhysioDOG.
Fyzioterapie je především o citlivém protahování nožiček, krku a o chůzi po běžeckém pásu ve vodě. Měla by trvat asi měsíc a pevně věříme, že bude stejně úspěšná, jako operace.
Co však Buddýskovi vadí nejvíce je, že večer nesmí za námi do postele na pravidelné prudění páníčků, kteří by dávno chtěli spát.
Nás ničí jeho vzhled, od operace jsme ho stále nemohli vykoupat, tak vypadá jako bezdomovec s modrým přelivem od dezinfekce.
Operace se samozřejmě neobešla bez vyholení, naštěstí paní doktorka operovala přes hrudník, aby si ránu nemohl lízat a nemusel nosit plastový límec okolo krku. Snad to časem zaroste, stejně tak jako díry po vystříhaných dredech.
Na fyzioterapii Smíťu trápí stejně jako lodi po operaci páteře Tu vodu prosím pěkně teplou – první rehabilitace na podvodním pásu plavu si ani nevím jak, jen ten běžecký pás by tu být nemusel jako v moři Po plavání mě musyí usušit, přece venku nezmrznu – to je alem ohromný fén Copak jsem dostihový kůň, abych skákal přes překážky? Tohle mě fakt nebaví, raději zpět do vany
Na závěr jen malá poznámka: nejednalo se o úraz, ale vyústění dlouhodobých problémů, cottonci na to prý překvapivě často trpí.
Pokud by jste měli obdobné problémy, prosím zapomeňte na návštěvu svého veterináře a raději okamžitě vyražte někam, kde se zabývají ortopedii a neurologii zvířat.