Zde se pokusím průběžně zaznamenávat naší cestu Housbotem po Canal du Midi na jihu Fesncie.
Naše cesta začíná 10.6 na Terminálu 2, tedy reálně začala už asi před 6-ti měsíci, když jsme se rozhodli vyrazit nas jih Francie na hausbót. Autem to je jiz daleko, tak jsme zvolili letadlo, jenže Smíťa samozřemě měl cestovat s námi.
Nezbývalo nic jiného než nastudovat přepravní podmínky Air France, které psa na palubě v pohodě připouští, koupit letenky a zablokovat místo pro Buddyho. Nelehký boj se slečnou v call centru naštěstí vyřídila Renča, moc děkujeme.
Sehnat přepravní tašku a naučit Buddyho vlézt do tašky byl úkol pro mě. Taška je z UK, byla levnější, lehčí než u nás a hlavně má certifikát jako standardní příruční zavazadlo.
Na přesvědčení Buddyho, že taška není problém bylo času dost. Nakonec ji považuje za báječnou prolézačku. Jak se bude tvářit po přistání se dovíte později.
Buddy po security prohlídce
Check-in proběhl dobře, jen jsne musel doplatit ještě 1500 za pseudoletenku. Od té doby vše v naprostém klidu a za velkého zájmu letištního personálu.
Konečně jsme v restauraci a dáváme si poslední Plzeň.
Poslední Plzeň
Tak nástup a výstup do letadla proběhl v tašce, let trávil Buddy pod sedačkou a spal. Teď se konečně mohl napít, čekáme v Lyonu na let do Toulouse.
Poprvé v letadle
Po přistání v Toulouse, Buddy a jeho taška
Tak jsme na místě v Toulouse, dokonce čeká i objednaný taxi dokonce mluví i anglicky.
Bohužel počasí nám nepřeje, prší prší jen se leje. Zbytek posádky nakupuje v supermarketu jídlo na snídani a my čekáme venku.
Hausbót nám předají až ráno, dnes již zavřeli, díky ohromným zácpam to nestíháme. Pracovnice Nicols však mile překvapila tím, že nám naší loď nechala otevřenou, tak nemusíme do hotelu, který jsem ve středu zrušil.
Sobota 11.6
Port Lauragais – probudili jsne se do zamračeného dne, ale neprší. Po kávě jdeme oficiálně převzít loď, což proběhlo v pohodě a bez nejmenších problémů.
První jež v naprosté pohodě, na druhém už byla nutná akce, automatické otvírání nefungovalo a Smíťa při vystupování z lodi spadl do vody. Teď čekáme až skončí polední pauza a otevřou nám další zdymadlo.
Smíťa s paničkou
Smíťa ještě před pádem do Canalu
Náš domov na dalších 7 dnů. Čekáme až skončí polední pauza a pak do Castelnadary
Odpoledne jsme zakotvili ve městě jménem Castelnadary a šlo se na procházku. První dojem je depresivní, chtějí permit na kotvení a dělají problémy. Nakonec se podařilo. Tak toto město za návštěvu nestojí.
Port v Castelnadary
Už jsme zase na kanále, za sebou 6 zdymadel a před sebou minimálně další 4….. Naštěstí si s Buddym pobyt na lodi umíme užít.
Neděle 12.6
Dnes se pokusíme dostat do Carcassonne, zatím máme za sebou snídani a první dvě zdymadla. Buddy dnešní den asi prospí mezi botami, které si vybral jako svůj místní pelíšek.
Jsme konečně v Carcassonne, cesta bez velkého množství zdymadel a s jednou zastávkou na kávu, víno a malé občerstvení. Zůstaneme zde dvě noci, abychom měli dost času na prohlídku města a přece jen civilizaci jsme si první 3 dny moc neužili.
Slavná francouzské gastronomie dostala v našem případě pořádně na zadek.
Já dostal jídlo úplně studené a Kačce ho pro jistotu nepřišli vůbec – restauraci Brasserie des Platanes (14 Boulevard du Commandant Roumens, 11000 Carcassonne, France) se raději obloukem vyhněte!
Zachránily nás ústřice a dobré Chardonnay v baru kousek od Mariny v La Rotonde (13 Boulevard Omer Sarraut, 11000 Carcassonne, France)
Pondělí 13.6
Dnes budeme celý den v Carcassonne, chceme se jít podívat na místní hrad. Počasí je zamračené a občas zaprší, ale to nám nevadí. S Buddyho se stává pes hlídací, ráno když sousedi odjížděli, musel se s nimi rozloučit.
Deprese z nekvalitní gastronomie pokračuje, cibulačka byla hnusná teplá voda s uvařenou cibuli.
Teď zkoušíme šneky v La Girouette , kteří reputaci místní kuchyně napravují. Pes spí pod stolem a užívá si krátké chvilky kdy neprší.
Po návratu z hradu vypadal Buddy jako zmoklá a špinavá slepice, tak se Katka rozhodla pro společnou sprchu s naším Smíťou. Konečně máme zase bílý obláček.
Úterý 14.6
Dnes opouštíme Carcassonne, přestalo pršet a vítr se utišil, večer foukalo hodně přes 20 uzlů.
Dnes krásné slunečné počasí a jiný ráz okolí Canalu, platný vystřídaly tisk a krásné borovice.
Abychom se po ránu hned probudili, čekaly nás 3 zdymadla hned za sebou. Naštěstí jich tolik nebylo.
Oběd nás zastihl ve městě Trébese, rybí restaurace konečně napravila reputaci francouzské kuchyně.
Jak mušle, tak filet z ryby, tuňák i talíř rybích potvor neměl chybu.
Na noc kotvíme v městečku Marsaillette. Místo vedle hřbitova my neprošlo, tak jsne skoro v centru. Holky šly se Smíťou na prcházku a já ochutnávám místo calvados. Zase jedno z měst, kde to fakt nežije, pokud si budete moci zvolit jiné místo pro přenocování, rozhodně tak učiňte.
Středa 16.6
Po noci v díře jménem Marseillete jsme v pohodě zvládli první zdymadla. Bohužel na druhém jsme se dostali do zácpy a více jako hodinu a půl čekáme, než nás svezou dolů.
Buddy se pro čekání přátelil s krásným zlaťákem z lodi za námi. Obecně platí, že většina posádek má na lodi nějakého psa. Takže pokud chcete na Canal du Midi se psem, vůbec neváhejte.
Data pomalu dochází a Wifi tu moc nevedou, tak to bude zatím bez fotky.
Tak jsme po zásobovací zastávce v díře jménem La Redorte dorazili do městečka jménem Homps.
Proti předchozím zastávkami toto město vypadá aspoň trošku turistický. Minuly jsme parkoviště karavanů a betonovou marinu a našli si volné místo na konzumním malíčku před docela pohlednou restaurací, jak vaří zjistíme až po 19-té hodině, až otevřou, že máme hlad a žízeň je jim úplně jedno – míra soukromého podnikání je zde silně omezována státní byrokracii.
Kousek Canalu dnes vedlo i po mostě, jo hodně zvláštní pocit, jet nad okolní krajinou.
Buddy to dnes přežil v pohodě a pro spoustu protijedoucích hausboatů byl vděčným objektem pro fotografování.
Tak dnešní večeře byla tak fantastická, že vyléčila moje deprese a budu na ni ještě dlouho vzpomínat.
Pokud by jste se někdy vyskytli v městečku Homps, na jižním okraji Canal du Midi je restaurace jménem En Bonne Compagnie, která opravdu stojí za návštěvu i přes maličko vyšší cenu, pár ukázek najdete zde:
A to jsem zapomněl vyfotit předkrm a moučník. Dýňová polévka i panakota byly také naprosto luxusní.
Čtvrtek 16.6
Dnes se možná dostaneme do cíle naší plavby, tak abychom v pátek mohli vyjet k moři. Uvidine kolik bude zastávek a jak rychle zvládneme zbývající zdymadla.
Poledni pouzu jsme strávili v městečku Argens-Minervois. Jak jinak než v restauraci u dobrého jídla a vína. Rodinný podnik la guinguette určitě navštivte.
Po odpočinku 20-20-20 nás čeká závěrečná etapa do města Le Somail.
Tak jsme zakotvili, základna Nicols potvrdila nešťastný francouzský socialismus, WC a sprchy jsou od 18 hodin uzavřený a celá základna je prašná cesta s kolíky k uvázání hausbótů.
Existuje ještě firma LocaBoat, jejichž základny jsme po cestě potkávali a které působily více civilizované, asi bych příště volil tuto společnost.
Večer zůstaneme na lodi a zítra zkusíme nějak překonat těch zbývajících 30 km a dojet k moři. Zatím hezký večer.
Aby to nebylo jen o jídle, přidáváme dvě fotky Buddyho a Denči.
Pátek 17.6
Dopoledne jsme se pokoušeli najít otevřenou kavárnu, ale marně. Snídaně nejdříve v 11 hodin 🙁 .
Nezbývalo nic jiného než vyrazit na výlet, naším cílem bylo asi 20 km vzdálené městečko Narbornne. Město krásné, ale po třech hodinách už nebylo nic k vidění a horko nás zahrálo zpět do La Somail.
Za chvíli předáme loď a půjdeme na poslední večeři na Canale.
Tak loď jsme nepředali, domluvený těchnik nepřišel. Po hodině čekání jsne vyrazili na nákup, který nás zmohl tak, že jsme se museli zastavit v báječné restauraci Auberge du Samail, kde jsme ochutnali všechny předkrmy. Jak dopadl Smíťa uvidíte níže :
Zítra pak taxíkem do Toulouse.
Sobota 18.6
Ráno jsne konečně předali loď a nasedli do taxi, Peugeot 807 pro 5 lidí a zavazadla vzbuzoval obavu, jak se vejdene, ale zkušenosti s Tetris nám pomohli. Fajn bylo, že paní taxikářka mluvila anglicky a celou cestu nezavřela pusu, po hodině a půl jsme dorazili před hotel Privilege Appart Hotel Clément Ader.
Check-in byl až v 15 hodin, tak jsme vyrazili na procházku. Standardně jsne skončili v restauraci. Ani si nepamatuji, kdy naposledy jsem viděl před restaurací frontu? Před restaurant L’entrecote stala fronta
a už vím proč, tak báječné udělané maso nemají ani v Cafe de Paris, které považujeme za největší guru na tento typ jídla. Fajn bylo, že jiné jídlo ani nenabízeli.
Po obědě se druhá půlka zájezdu vydala nakupovat oblečení a my sedíme v báječné Le Glou Cafe, mají tu Wifi, normální pivo a dobrou kávu, tak smolím dnešní zápis…… doposud byly data největší slabinou našeho výletu
Odpoledne se na hotelu odbahníme a půjdeme prozkoumat centrum Toulouse.
Po hygieně a krátkém spánku jsme vyrazili na průzkum města, které ovládli fanoušci ME ve fotbale. Našli jsme i klidnější místa a dokonce i tapas bar, kde jsme povečeřeli.
Neděle 18.6
Snídaně, předtím vyvenčit Smíťu, taxi přijelo včas, zavazadla jsou odbavená a my prošli security check.
Posledních pár minut strávíme na Gate D34, pak krátký hope do Lyons a necelé dvě hodiny cesty dužívány.
Buddy si to ohromně užívá.
Výlet se nám moc líbil i přes některé výhrady k úrovni poskytovaných služeb. Pobyt na hausbótu se psem není žádný problém a letecká doprava také.