Štědrý večer jsme si užili báječně. Každý rok chodíme dopoledne na procházku kolem Nebušic. Buddýsek poznal novou kámošku Lexí, což je německý ovčák. Vzal takového obra statečně a s ocáskem nahoru poletoval po okolí.
Jen co jsme dorazili domů, tak jsme se všichni naobědvali. Buddýsek s Yvíkem také dostali, aby nám pak nezáviděli kapříka. Po krátkém odpočinutí jsme jeli pro zbytek rodiny a cestou se stavili ve Hvězdě, kde jsme akorát stihli zapadající sluníčko.
Večer byl pohodový a klidný, hráli koledy, svítili svíčky a voněla jedlička. Dárků jsme měli požehnaně a i zvířátka měla svá překvapení. Buddýsek se už nemohl dočkat a očmuchal vše co se dalo. Lezl Yvíkovi do dárků a snažil se ulovit něco, co on nemá. Nakonec vyhrála modrá kostička, kterou na posteli hned zlikvidoval. Modré kousíčky byly úplně všude, ale Buddýsek byl nad míru spokojený, tak jako my všichni.
Druhý den jsme pokračovali v odpočinku. Ale když jsme uviděli jarní den za okny, museli jsme vyrazit na procházku. Tentokrát jsme se šli projít na Ladronku. Počasí bylo úžasné, sluníčko svítilo, teplo bylo. Ježíšek nám nadělil pod stromeček i nový objektiv k foťáku, tak jsme ho museli hned vyzkoušet.
Ladronka se klukům moc zamlouvá, je to taková placka, kde je všude všechno vidět. Kluci tak bezstarostně lítali, běhali a hráli si. Pár fotek v pohybu vzniklo. V průběhu procházky nám do oka padla jedna lavička. Buddy s Yvíkem se na ni postavili, opřeli ťapky a nastavili ksichtíky do sluníčka. Jejich úsměvy na tvářích mluví za vše, vyloženě je to bavilo.
Cestou jsme potkali i nějaké ty pejsky, takže kluci měli o zábavu postaráno a procházku si užili. Na závěr procházky jsme potkali tři cotoní slečny, seznamovačka proběhla, ale žádné zběsilé běhání nebylo. Asi byli všichni znavení z těch svátků a dobrůtek, co dostali. Doufám, že i vy jste měli stejnou pohodu, tak jako my.
