Výlet do Břežan

Dneska jsme opět vyrazili na výlet. Tentokrát jsme se jeli podívat do Dolních Břežan, kde se nachází Keltské oppidum. Na mapách bylo krásně vyznačeno, kde má být, ale přišli jsme na ten bod a? Žádné oppidum, jen samý les, listí a bahno. Nám to však vůbec nevadilo, cesta pokračovala dál, tak my taky. Kluci běhali jak zběsilý, asi cítili prasátka a nebo koníky. Neustále hlídkovali, kde se co šustne a bahenní koupel si užívali. My jsme byli nadšení o něco méně, ale i tak se cesta povedla. Na konci nás čekal krásný západ Slunce. Jinak vesnička byla krásná, měli tam spoustu rybníčků, kde kluci obdivovali kachničky. Lítali po rozlehlé louce a kamarádili se s bílými pejsky. Dokonce osídlili lavičky a kameny a nechali tam ze sebe udělat modelky. Tak mrkněte, třeba Vám to zpříjemní den.

Sobotní procházka

Dneska jsme navštívili ještě nenavštívený přírodní park Košíře-Motol.
Cesta byla místy bahnitá a větrná, ale sluníčko nám přálo.
Kluci si to náramně užívali, brouzdali se bahnem a chtěli se napít ledového a trochu špinavého rybníčku. Po chvilce skotačení s ostatními pejsky, jsme skončili na lavičce, kde si kluci hodili pohodičku a koukali na pánečka jak leze po prolízačkách…
Po odpočinku jsme vyrazili na rozhlednu Cibulka, což je taková umělá zřícenina. Ani jsme se nenadáli a kluci už pózovali v okně. Jsou to pěkní komedianti.
Šlapali jsme po schodech hezky pěkně nahoru, páneček jako první, což Yvíček ani Buddýsek nedokázali přenést přes srdce. Oni přece musí být první.
Na rozhledně jsem je vyzvedli, aby z toho výletu vůbec něco měli. Jen co jsme se vynadívali na Prahu, vyrazili jsme dolů a hezky zpátky do tepla auta.
Ten vichr nám dal zabrat a jak my tak psi jsme byli rádi že jedeme o dům dál.

Loraine

Rádi bychom se pochlubili krásnými fotkami Loraine, dcerunky Buddyho a Fantasy.
16.4.2015 ji bude rok a v nejbližší době se chystá na uchovnění.
Loraine zůstala u chovatelky paní Maletinské v chovné stanici Wintergarden

Dredy

Deštivé počasí posledních týdnů v kombinaci s velkým pracovním vyřízením paničky Katky způsobilo, že Smíťa měl na nohách jeden dres vedle druhého. Zkoušeli jsne to vyřešit svépomocí, ale z našeho Cotona se stal čistokrevný úhoř, který se nedal udržet a který fňukal tak, že jsme měli strach, aby nás sousedi neudali za mučení.
Naštěstí máme v Hostivici paní Jandovou, která nás vždy zachrání.
Je zajímavé, že u ní Smíťa nekňučí a utrpení při vyčesávaní hrdinsky snáší.
Po dvou hodinách jsem si domů odvážel obláček bilých chlupů, snad tak vydrží aspoň do rána.

Pohyb cotona

Buddy na Měříně

Všimli jste si někdy, jak se váš coton pohybuje?

Občas se mi zdá, že má náš Smíťa v sobě něco z kočky, především když se vedle v ulici prochází po zděném plotu a na konci občůrá okrasný stromeček.

Jindy, když je po dešti a on si namočí nohy a bříško, jde jako kuře po dvorku.
Když se večer jde před spaním pomazlit a chce pod deku, má v sobě něco z krtka.

Dneska jsme byli zkontrolovat chatu, jak přežila zimu a samozřejmě jsme museli dolů k Vltavě na procházku. Místní pláže má Buddy strašně rád a je to vidět i z jeho pohybu:

Omlouvám se za kvalitu, ale video je natočené mobilem

Zřícenina Baba

Na vyhlídce

Tak po delší době, jsme s hafany vyrazili na Babu. Pozdní odpoledne, začínající západ slunce a malá procházka kolem zříceniny. Kluci byli nadšený, hráli si a dováděli. Byla s nimi legrace. Výhled byl krásný, tak jsme toho museli hned využít a vyfotili jsme je s Prahou. A i na druhou stranu to stálo za to, tak jsme se zvěčnili s říceninou. Mrkněte, snad se Vám bude naše procházka líbit.